Máme-li pozemek a plánujeme-li na něm stavět rodinný dům, je nutné jako jeden z prvních praktických kroků zvážit podobu budoucí zahrady kolem domu. Stromy a keře rostou dlouho, proto by se nemělo s jejich výsadbou otálet. Zatímco rodinný dům je zpravidla do jednoho roku komplet hotový, průměrný ovocný strom začne plodit a znatelně stínit až za pěkných pár let. Zatímco vyřizujeme potřebná povolení, vedoucí k zahájení stavby, základní stromy a keře tvořící páteř budoucí zahrady mohou již kořenit a sílit. Zdravý a silný strom má především ve slunečných měsících cenu zlata, teplota pod ním je pocitově až o 15°C nižší, což vyhovuje nejenom nám lidem, ale například také keřům, bylinám, trávě a všemu živému co, se na naší zahradě hemží. Terpve jako zástupnou výhodu vnímám plody, které nám ovocné stromy a jedlé dřeviny dávají.
Prořez náletových dřevin a starých nemocných stromů
Máme pozemek, který je řádně zanedbaný a je jen na nás ho začít postupně zkulturňovat. Můžeme začít například tím, že vytrháme i s kořeny náletové dřeviny a v sychravém dni je na hromadě i s další nežádoucí biomasou spálíme. Spolu s biomasou můžeme odstranit drobné zahradní stavby, jako jsou dřevníky, skleníky, či kůlničky všeho druhu. Nespalitelný materiál odvezeme do sběrného dvora. Na ploše pozemku nám zbydou holiny a plochy, na kterých vévodí plevel. Na řadu přichází srovnání terénu do požadované roviny a výsev travního semene. Plochu srovnáme trávníkovým substrátem neboli zahradní zeminou.
Srovnání terénu trávníkovým substrátem
Tuto na organické živiny bohatou zeminu nám přivezou z nejbližší kompostárny. Na svůj pozemek o přibližné výměře 1100 m2 jsem nechal dovézt přibližně 10 m3 tohoto substrátu. Na pozemek ho složil nákladní vůz a já ho pomocí kolečka rozvozil na potřebná místa. Na místa, kde bylo nadměrné množství plevele jsem rozprostřel substrátu více a v průběhu sezóny jsem plevel průběžně redukoval tak, aby nezastínil nově vysázenou trávu a ta se mohla pěkně rozrůst. Vzrostlá, hustá a pravidelně sekaná tráva si již s plevelem poradí sama. Travní směs jsem zvolil běžnou parkovou vhodnou do polostinných míst. Trávu jsem nijak nezalíval, v deštivém a nepříliš slunném období se sama rozroste, což může být prakticky kdykoliv v průběhu vegetační sezóny, klidně až na přelomu září a října. Čím více trávníkového substrátu použijeme, tím lépe. V takovémto čerstvém substrátu se daří nejen trávě, ale i ostatním rostlinám, které na svou zahrádku vysadíme.
Výběr stromků a jedlých keřů
Nejdůležitější část celého založení zahrady je výsadba stromků a jedlých keřů. Máme-li na zahradě nějaké původní dřeviny, tím lépe. Sad, ve kterém jsou různě staré stromy je pestřejší a bohatší v mnoha ohledech. S tím, jaké stromy má význam zachovat a jaké jsou již příliš nemocné a shnilé, nám může poradit při konzultaci zkušený zahradník. Staré ovocné stromy již nemají příliš plodů, jejich výhodou je však stín, který vrhají, a ve kterém se může dařit stínomilným rostlinám, například bylinám. Má-li strom výše nasazenou korunu, je příjemné mít v jeho stínu letní posezení či jinou zahradní relaxační zónu, například pískoviště pro děti, kurník atd.
Výsadba jakékoliv zeleně by měla probíhat před nebo po vegetační sezóně. Rostliny spí a přesazení pro ně není takový šok. V období kolem března a poté začátkem října je tak v zahradnictvích největší výběr. Existuje nepřeberné množství stromů, které lze při výsadbě použít. Já jsem použil výhradně stromy ovocné tak, jak se na tradiční středočeský ovocný sad sluší a patří. Dobré je se inspirovat v okolí Vašeho pozemku a vypozorovat tak, jakým stromům a keřům se v dané lokalitě nejvíce daří. V okolí mého pozemku se daří třešním, švestkám a peckovinám obecně. Z trvalek je to například levandule nebo šalvěj.
Dbal jsem na to, aby mezi nimi byly jak stromy s vysokou korunou, tak stromy s níže posazenou korunou. Ve větších zahradnictvích nebývá problém stromky s vysokou korunou sehnat. V případě, že sháníte konkrétní druh s vysokým kmínkem a mají jen s nižším kmínkem lze si vysokokmen vypěstovat svépomocí. Není na tom nic těžkého, jen se růst stromku o několik sezón prodlouží. Stačí zvolit terminální větévku a zbylé větvičky ostříhat a tímto způsobem pokračovat až do potřebné výšky. Vždy je však lepší koupit vysokokmen již vypěstovaný v zahradnictví, ušetří Vám to čas. Já jsem takto postupoval s jedlým kaštanem. Zakoupil jsem asi 30 cm vysoké zapěstované kmínky a ty jsem kultivoval až do výšky cca 130 cm, kde jsem nechal se stromky rozvětvit.
Při výběru ovocného stromu je velice důležité na jaké podnoži je daná odrůda naroubovaná. Hlavně u jabloní. U každého stromku je informace do jaké velikosti může strom vyrůst. Například stromek na podnoži M27 nevyroste více jak do 3m, takže pokud chcete jabloň, v jejímž stínu budete chtít na důchod odpočívat, musíte zvolit stromek s jiným potenciálem, například podnož M25. Nejvyšší potenciál růstu mají podnože na semenáčích, které se používají jak u hrušní tak vzácně i u jabloní. U třešní a višní je nejsilnější podnož ptáčnice, u švestek a blum je to trnka atd. Podrobnější informace k tomuto tématu najdete na internetu nebo přímo v zahradnictví.
Dalším rozdělením stromků jsou stromy prostokořené a stromy již zakořeněné. Prostorkořené vám zabalí do igelitu a vy je musíte co nejdříve vysadit- to jest před (březen) nebo po (listopad) vegetační sezóně. Stromky již zakořeněné v květináči jsou většího vzrůstu a bývají několikanásobně dražší. Mě se osvědčilo kupovat stromky v některém z nejbližších zahradnictví (např. v rámci kraje). Není to pak pro stromek při změně lokace takový skok. Když jsem vysazoval stromky zakoupené v jiné části ČR, stalo se mi, že rostly výrazně méně a některé do sezóny uschly. Začal jsem pak této radě, kterou jsem někde četl, věřit až na základě vlastního pozorování a zkušenosti.
Různé jedlé keře nejenom zdobí zahradu a dávají nám plody, ale také chrání půdu proti větrné erozi a vysušování, slouží jako přirozená bariéra. Na svou zahradu jsem vysázel muchovníky, kanadské borůvky, arónie a různé druhy rybízů.
Výsadba stromků
Při výsadbě dbám na velkou jámu. Zemina v mé lokalitě je velice kamenitá, proto vykopu jámu o průměru cca 1m a hlubokou cca 0,8m. Do té pak zavezu směs hlíny a kompostu, kterou průběžně udusávám a zalívám vodou. Doprostřed jámy zapíchnu klacek, abych pak snáze nalezl střed zasypané jámy. Stromek pak do tohoto substrátu zasadím tak, aby nejvyšší kořeny byly těsně pod terénem. Osvědčilo se mě strom zasadit trochu hlouběji a pak ho povytáhnout tak aby byl optimálně zasypán. Obráceně to nejde- když ho zasadíte příliš mělce, už ho níže nezatlačíte.
