NAHAZUJEME A OMÍTÁME ZDIVO SVÉPOMOCÍ
Nahodit zdivo a omítnout základními vrstvami můžeme s trochou šikovnosti sami. Nemusíme se bát toho, že povrch nebude absoulutně rovný. Častokrát je povrch dokonce hezčí a jaksi útulnější právě když jsou na něm esteticky nezávadné nerovnosti. Mírné nerovnosti jsou mimochodem to, co ze starých domů dělá domy malebné. Chcete-li se dozvědět monoho tipů ke stavbě domu svépomocí, kupte si námi vydanou knihu ZDE.
Po montáži veškerých hrubých rozvodů (kanalizace, voda, plyn, UT a elektro) a osazení oken můžeme začít s vnitřními omítkami. Nejprve dobře zakryjeme PE folií nová okna, poté naneseme na navlhčené zdivo cementový postřik (špric). Materiál spadlý na zem včas odstraníme, později to půjde velmi těžce. Před nahazováním jádrové omítky musíme vydřevit prkny okenní otvory a výdřevu pečlivě vodováhou provážit svisle i vodorovně. Po nahození stěn výdřevu otočíme na stěny kolem oken a nahodíme maltou ostění okna – špaletu. Na tuto jádrovou omítku natahujeme štukovou omítku. Druhá možnost je obrátit se na firmu, která se zabývá pouze vnitřními omítkami. Můžeme si vybrat stříkané omítky jednovrstvé sádrové, nebo dvouvrstvé štukové. Firma si na stavbu přiveze silo, osadí kovové rohové profily a provede omítky ve vyšší povrchové kvalitě a za nižší cenu než při ručním omítání. To by bylo ve stručnosti vše k základní problematice a nyní se dozvíte ideální parametry podkladu a pár informací ke konstrukčním vlastnostem omítek.
Před tím, než začneme omítat zdivo, je potřeba zajistit kvalitní podklad, k terý by měl splňovat několik základních kvalitativních parametrů.
• Rovný
• Pevný a únosný
• Nasákavě soudržný
• Technologicky zaschlý
• Nesmí být zmrzlý
K tomu, aby se zajistil kvalitní povrch, na který aplikovaný materiál kvalitně přilne, se používají různé penetrační nátěry, nebo cementové postřiky. V oblastech, kde jsou ve zdivu zazděny jiné prvky, které mají jiné fyzikální vlastnosti (překlady, vedení zdravotechniky, jiný druh zdiva), je potřeba vložit výztužnou síť pro jádrové omítky. Tato síť nám zajistí, že nebude docházet k dilatačním prasklinám v takto komplikovanějších místech. Měla by se umístit do horní vrstvy omítky.
Zdivo, které je příliš vlhké, se nedoporučuje omítat, protože by docházelo k příliš velkým objemovým změnám v konstrukci omítky. To by poté mělo jiné mechanické vlastnosti, než potřebujeme. K nadměrnému zvlhnutí zdiva dochází při přívalových deštích, nebo po mokrých technologických procesech ve vyšších částech stavby. V takovém případě je zkrátka lepší počkat, než se zdivo vysuší, a nebo nákladně zdivo vysušit vysoušecími přístroji. Stejně tak je nevhodné omítat příliš nahřáté zdivo v obdobích letních měsíců. Zdivo se v takovém případě naopak musí před omítáním navlhčit. Jádrová omítka se nanáší ve dvou vrstvách bezprostředně za sebou. První vrstva se pouze nechá chvílí „zavadnout“, a pak se již nahodí vrstva druhá. Vnitřních omítek máme několik druhů- lehké, vylehčené, nebo klasické vápenné čisté, či s příměsí sádrového typu. U vnějších dvouvrstvých omítek, které podléhají povětrnostním vlivům, se doporučují aplikovat omítkové systémy, které bývají zpravidla dvouvrstvé. Stejně jako u vnitřních omítek se v komplikovanějších místech použijí výztužné sítě (rohy, místa se změnou materiálu atd.). Bližší informace k venkovní fasádě jsou v kapitole venkovní fasáda.
KNIHA STAVBA DOMU SVÉPOMOCÍ VÁS NAUČÍ:
• Jak postupovat krok za krokem od výběru parcely, přes úřady až po finální práce na domě.
• Jak se zorientovat v nabídce, srovnat ceny a získat dostatečný přehled o stavebních materiálech.
• Pomocí názorných obrázků a fotek pochopit jednotlivé stavební etapy.
• Jaké jsou základní zásady při navrhování, což Vás připraví na spolupráci s projektantem.
• Jak napravit základní poruchy stavby.
• …a mnoho dalšího.