Venkovský dům

Rodinné domy, knihy o stavbě a rekonstrukci

Jak opravit základy- průzkum a rekonstrukce

Následující článek je o staticky nejdůležitější části stavby- o základech. Pakliže chcete získat základní informace na téma rekonstrukce základů, pak je tento článek právě pro Vás.

Základové konstrukce

V tomto článku se postupně dostáváme k samotným stavebním úpravám na rekonstruovaném objektu. Začínáme základy domu, protože jsou ze statického hlediska nejdůležitější konstrukcí. Veškeré zatížení vyvolané ostatními konstrukcemi a aktivním provozem v objektu se totiž prostřednictvím základů přenáší do rostlé zeminy.

Pohled do historie

Na modelové situaci znázorněné na obrázku níže Vám v krátkosti popíši průběh deformace základu nosné stěny objektu. V místech zdi, ve které je vyzděný vylehčovací záklenek, byl trativod z domovní kuchyně. Jeho každodenní režim vyplavoval materiál pod částí stěny a ta si začala postupně sedat níž a níž. I přesto, že místo bylo vyztuženo viditelným záklenkem těsně nad zemí, nepodařilo se propadu úplně předejít. Vše prozrazují názorné šikmé trhliny pod parapety oken. Ještě markantnějším svědectvím je horní šambrána (ozdoba) kolem okna, na fotce vlevo od propadlé části, která je viditelně našikmo. Z tohoto pohledu se zdá být situace vážná a volající po okamžité opravě. To je však mylná úvaha. Propad střední části zdiva mezi okny byl zastaven již začátkem 19. století tím, že byla kuchyně přesunuta do jiné části objektu. Důkazem jsou klasicistní okna z téhož období, která byla vsazena již vodorovně. Zkosená šambrána je totiž zachovalou původní výzdobou oken barokních, která klasicistním předcházela. Vhodným preventivním opatřením této situace bude přezdění porušené části záklenku a precizní dozdění jeho okolí.

Propad části zdi způsobený sníženou únosností základové konstrukce
Neškodná trhlina v okenním ostění způsobená přirozeným sedáním základu pravděpodobně někdy v období po bezprostředním dokončení stavby

Stav základových konstrukcí

V případě jakýchkoliv poruch nosnosti, které signalizují různé změny stavebních konstrukcí, je nutné přivolat profesionála, který celou situaci posoudí z odborného hlediska. Zpravidla učiní rozhodnutí a navrhne Vám vhodný sled a charakter následných stavebních zásahů. Důvodů špatného stavu základových konstrukcí může být mnoho, jde především o:

  • prvotní špatné založení stavby;
  • přetížení základů z důvodu naddimenzovaných pozdějších nástaveb;
  • změnu hydrogeologických poměrů základové půdy (stavba rybníka, pokles/navýšení hladiny podzemní vody vrtáním studní atd.);
  • degradace materiálu základů vlivem stáří (např. dřevěné piloty).

Vlastní stavebně-technický průzkum bychom měli dělat i v případě, že základy nejeví žádné známky poruch. Měli bychom vyhloubit sondu až k základové spáře (styk nejspodnější hrany základu s rostlou zeminou) a obnaženou část základu zanalyzovat. Jde především o zjištění typu materiálu, stavu a rozměrů základu a o výšku hladiny spodní vody. Staré budovy, které se zakládaly na náspech a neúnosných typech zemin, mohou mít konstrukci základů na dřevěných pilotách. V takovém případě je vhodné zjistit skutečný stav pilot ještě před zahájením rekonstrukce.

Únosnost podloží

Pakliže je překročena únosnost zeminy kolem základů, je nutné zjistit příčinu a tu odstranit nebo v mezním případě přistoupit na rozšiřování základů. Nedostatečná únosnost zeminy bývá způsobena podmáčením. Pak stačí odstranit příčinu podmáčení, což často bývá ucpaný drenážní systém kolem budovy nebo nefungující okapní svody. Existují všemožné technologie na zvyšování únosnosti podloží na chemické bázi, pomocí elektrického proudu, či pomocí různých cementových suspenzí, které jsou však velice nákladné a u rodinných domů bývají aplikovány pouze zřídka. Řešením může být rozšiřování základů, které můžeme provádět několika různými způsoby, což je však mezní situace a neobejde se bez projektu zpracovaného autorizovaným statikem – specialistou.

Hloubka základů

Problém častokrát nemusí být v únosnosti základu, ale v jeho nedostatečné hloubce. Pakliže základ nezasahuje do nezámrzné hloubky, je možné ho dodatečně odizolovat a tím zabránit jeho podmrzání. V našich zeměpisných šířkách se zámrzná hloubka pohybuje v rozmezí 0,8 – 1,2 m a je závislá na nadmořské výšce a na druhu základové zeminy. Pakliže je statika podle odborníka narušená příliš a základ se již nevyplatí rekonstruovat, tak je často jediným řešením založení nového objektu na nových základech. Staré základy lze zesílit, či alespoň recyklovat jejich materiál.

Dilatační trhliny

Jestliže nastal pohyb v půdních vrstvách z důvodu změny hydrogeologických podmínek, či z důvodu jiných výkopových prací v okolí objektu, je možné, že nastane nerovnoměrný posun základů, což se projeví menšími či většími prasklinami ve zdech. Říká se jím dilatační trhliny a mohou být staré jako objekt sám. Sedání základů u novostaveb je běžná věc, a proto jsou dilatační trhliny u starších staveb všudypřítomné. Je proto nutné dilatační trhliny nejdříve zmapovat, abychom v budoucnu mohli potvrdit, či vyvrátit různé spekulace ohledně jejich zvětšování. Pokud se rozšiřování, či objevování nových trhlin potvrdí, měli bychom vzniklou situaci začít řešit. Měl by opět přijít na řadu odborník, který vše důkladně prověří. Často je příčina poruch zdiva právě v základech, ale může to být také například špatný stav krovu nebo jiných konstrukcí uvnitř domu. Zdi se mohou natrvalo zajistit železným kleštinami či obrubami, které pomohou situaci natrvalo vyřešit.

Úplně nový základ pod částí obvodu starého domu

Zemní práce

Zemní práce jsou velice nákladnou stavební etapou, která se vyskytuje v hojné míře také u rozsáhlých rekonstrukcí. Je docela jednoduché si vypočítat, kolik metrů krychlových zeminy bude třeba vykopat a do jaké vzdálenosti odvést. Každá stavba vyžaduje vyrovnání podkladu a připravení terénu pro další technologické etapy. Zemní práce předcházejí pokládce vodovodů, kanalizace, plynovodů a elektrických, či slaboproudých sítí. Mezi další významné zemní práce patří různé úpravy zahrad, stavba okrasných jezírek, bazénů, ale také například provádění průzkumných sond základů.

Při zemních pracích nám dnes již pomáhá těžká technika – bagr. Kvalitní zeminu – ornici si před výkopovými pracemi nezapomeňte schovat na místo, kde nebude překážet a zároveň bude snadno dostupná. Budeme ji totiž potřebovat při posledních fázích terénních úprav kolem domu a při zakládání zahrady.

Zajímá Vás, jak se postupuje při zjišťování ostatních statických poruch domu?

Chcete při rekonstrukci udělat co nejméně chyb?

Pro Vás jsme napsali knihu , která Vám usnadní rekonstrukci domu.