Krov je definován jako nosná konstrukce, jejímž hlavním úkolem je vynášet střešní krytinu včetně systému laťování a eventuálních konstrukcí souvisejících se zateplením. Nejdůležitějšími součástmi krovu jsou pozednice, systém vaznic, sloupků, krokví, kleštin, pásků a různých způsobů zavětrování. V podélném i příčném směru musí být krov stabilní, což zajišťují právě zavětrovací konstrukce a štítové stěny.
Venkovský dům střední má typickou kleštinovou krovovou soustavu. Tato konstrukce krovu je charakteristická tím, že nemá vnitřní sloupky. Umožňuje volný půdorys podkroví. Tento krov je pro projekt typového domu takovéto velikosti nejvýhodnější, a tudíž je i nejčastěji používaný.
Ve výkresové dokumentaci najdeme podrobný výkres krovu i s potřebnými detaily. Podle tohoto výkresu si sestavíme tabulku jednotlivých prvků. Jednotlivé prvky se třídí podle průřezu. Jiný průřez má pozednice, jiný vaznice, krokve a kleštiny. Spočítáme jednotlivé prvky, rozdělíme je podle délek a vytvoříme tabulku těchto prvků. Nesmíme zapomenout na nadmíry. Na většině pil řežou řezivo na celé metry. V tom případě můžeme např. kleštiny, které mají cca. 2,5 m zdvojit do jednoho pětimetrového prvku. S takto připravenou tabulkou se obrátíme na námi vybraného dodavatele (stavebniny, či v lepším případě přímo na pilu). Objednáme si také cca 0,5 m3 stavebních prken, která budeme jistě potřebovat při montáži krovu. V případě, že jsme natolik zruční a zvládneme montáž krovu sami, musíme si nejprve připravit na stavbě rovnou plochu (podium), na kterou můžeme narýsovat v měřítku 1:1 řez krovem. Na tomto řezu vidíme přesný tvar jednotlivých prvků (krokví a kleštin) a polohu pozednice a vaznice. Tvar krokví si orýsujeme na hranoly, které jsme si koupili na pile. Vyřežeme jednu první krokvi a tu budeme používat jako šablonu na orýsování zbylých krokví. Stejný postup aplikujeme na kleštiny. Poté je vhodné veškeré řezivo opatřit nátěrem proti dřevokaznému hmyzu a houbám.
Nyní osadíme mezilehlé vaznice. Pozednice a vaznice je nutno osadit velice přesně. Rozměříme polohu jednotlivých párů krokví a vyznačíme si ji na pozednice a mezilehlé vaznice. Namontujeme jednotlivé páry krokví. K jejich spojování a připevňování použijeme kování, které je popsáno ve výkresové dokumentaci. Když máme osazeny a připraveny všechny krokve, přistoupíme k montáži kleštin. Kleštiny přichytíme proti sobě a poté je provrtáme skrz krokev a spojíme závitovou tyčí. Pod matku závitové tyče používáme velkoplošné podložky určené k montáži krovu. Veškeré šroubovací spoje je nutno před zakrytím dalšími konstrukcemi (SDK / palubky) dotáhnout. Řezivo, které jsme si přivezli z pily, má jistě vysoké procento vlhkosti a jednotlivé prvky sesychají. Na takto dokončený krov je již možno natáhnout paropropustnou fólii a zajistit ji kontralatěmi. Na pile jsme si také mohli objednat střešní latě.
Váš projekt domu může pokračovat montáží oplechování komínu, okapních svodů a žlabů. Dalším navazujícím krokem může být montáž střešních oken a položení krytiny. Pálená střešní krytina se pokládá na horizontální latě, které jsou položeny v druhém směru než kontralatě přibité ke krokvím krovu. V projektu venkovský dům střední je navržena pálená krytina. Před montáží oplechování je nutno celou střechu nalaťovat. To by mohl udělat pokrývač. V některých skladbách střech se objevuje také přídavná polystyrenová izolace mezi střešní krytinou a krokvemi. Střešní latě se však pak musí kotvit dlouhými šrouby, což je značná komplikace. Navíc je tloušťka střechy příliš velká, což zhoršuje prosvětlení interiéru střešními okny. Proto bych tento typ zateplování příliš nedoporučoval.
Typy krovových konstrukci- druhy krovů
Samotné základní krovové soustavy dělíme na:
- hambalkovou soustavu
- vaznicovou soustavu
- vlašskou soustavu
- rámovou soustavu
- soustavu kombinovanou atd.
V postupu montáže jsme se věnovali pouze hambalkové a vaznicové soustavě, jelikož jsou na našem území prakticky výhradně zastoupené. Existují různé konstrukční variace těchto krovových soustav, které byly konstruovány s ohledem na provozní charakter krovu, nebo například s ohledem na typ krytiny. Různě těžké krytiny zpravidla vyžadují rozdílné dimenze nosných konstrukcí.
Hambalková soustava. Tato soustava je díky volnému půdorysu s minimalizovaným množstvím sloupků velice vhodná pro půdní vestavby. V plné vazbě hambalkové soustavy jsou začepovány krokve do vazného trámu. Ve vazbách prázdných, tzv. jalových, jsou nahrazeny vazné trámy tzv. krátčaty (v místě, kde se krokve čepují). Krátče je krátký trámek, který je podepřen na jednom konci pozednicí a na druhém konci výměnou, osazenou mezi dvěma vaznými trámy. Každý pár krokví je spojen vodorovným trámkem, tzv. hambalkem. Při větších rozpětích krovu se kromě toho ukládá ještě na vaznici. Hambalek bývá podepřen buď jednoduchou stojatou stolicí, nebo dvojitou stojatou, popř. ležatou stolicí. U strmých a vysokých střech se dávají dva hambalky nad sebou, čímž vzniká stolice dvoupatrová, která mívá obyčejně tři sloupy – pak je to stolice trojitá.
Vaznicová soustava. Skládá se z vazného trámu, na koncích, popř. i uprostřed uloženého na zdech, sloupech nebo jiných podporách. Chybějí-li při větším rozponu střední podpory, zavěšuje se vazný trám na sloupky věšadel. Rozeznáváme tedy krovy se středními podporami a bez středních podpor. Vazný trám přenáší veškeré zatížení střechy na podpory, a proto mají být sloupy a vzpěry, které přenášejí toto zatížení, na vazném trámu co nejblíže u podpor, aby tento trám byl co nejméně namáhán na ohyb. Vazný trám se sloupy, vzpěrami, rozporami a kleštinami vytváří plnou vazbu. V místě vikýřů a střešních oken je přerušení krokve řešeno pomocí výměny. U složitějších střech jako jsou valby, polovalby, mansardy, vznikají úžlabí, kde jsou zkrácené krokve vynášeny zesílenou nárožní, nebo úžlabní krokví. U typické vaznicové soustavy jsou krokve vzdáleny 0,9-1,2 m. Jednotlivé vaznice jsou podepřeny sloupky, které mají osové vzdálenosti 3 až 4,5 m.
Rozlišujeme dvě základní vaznicové soustavy, které se liší rozložením sloupků a dalších nosných prvků:
Stojatá stolice. Jedná se o vaznicovou soustavu, u které jsou vaznice podpírány svislými sloupky, které přenášejí zatížení do vazných trámů. Počet vaznic, a tedy i počet a umístění sloupků se liší podle rozponu střechy. Obecně platí, že by vzdálenost podepření krokve neměla přesáhnout 4,5 m a vzdálenost hřebene od poslední vaznice by měla být maximálně 2,5 m.
Ležatá stolice. U této krovové soustavy jsou sloupky, které podepírají vaznice, konstruovány našikmo. Docílí se tím volnějšího prostoru podkroví a také se ulehčí namáhání vazného trámu na ohyb tím, že je sloupek blíže jeho uložení ve zdivu.
KNIHA STAVBA DOMU SVÉPOMOCÍ VÁS NAUČÍ:
• Jak postupovat krok za krokem od výběru parcely, přes úřady až po finální práce na domě.
• Jak se zorientovat v nabídce, srovnat ceny a získat dostatečný přehled o stavebních materiálech.
• Pomocí názorných obrázků a fotek pochopit jednotlivé stavební etapy.
• Jaké jsou základní zásady při navrhování, což Vás připraví na spolupráci s projektantem.
• Jak napravit základní poruchy stavby.
• …a mnoho dalšího.
