Zdění obvodových a nosných stěn
Jestli jste se již rozhodli, který druh zdícího systému bude vyhovovat právě Vám, měli byste se seznámit se základními pravidly při zdění. V následujícím článku se dozvíte, jak zdít obvodové stěny a příčky. Tyto znalosti jsou podmínkou pro kvalitní vyzdění stěn svépomocí a zároveň umožňují zadavateli stavby (Vám) kontrolovat kvalitu prováděných prací.
Obvodové stěny začínáme zdít na položený asfaltový pás. Kvalitní řešení detailu stěny, hydroizolace a základu by mělo být součástí projektové dokumentace. Společně se zdmi vyzdíme i komínové těleso a překlady nad okny a dveřmi. V projektu venkovských domů počítáme s keramickým zdivem typu Heluz / Porotherm. Je několik pravidel, které bychom měli při zdění dodržet, týkají se především:
- Ložné spáry
- Svislé spáry
- Lepicí pěny a lepidla
- Vazby zdiva
- Malty pro zdění
- Technologie zdění
- Povětrnostní vlivy
- Malty pro omítání
Ložné spáry jsou horizontální spoje jednotlivých keramických cihelných bloků. V manuálech od výrobce bývá ideální tloušťka ložné spáry 12 mm. Ložná spára by neměla být ani příliš tlustá, ani příliš tenká. V případě, že jsou ložné spáry různě tlusté, snižuje to pevnost zdiva a vznikají nerovnoměrně pnutá místa, která mohou být příčinou vzniknuvších dilatačních spár. Maltu bychom měli nanášet takovým způsobem, aby cihla ležela celá v maltovém loži. Jedná se především o staticky namáhané obvodové stěny a nosné příčky. Za nosné příčky se považují stěny od 175 až 365 mm – uvádí průvodce zděním systému POROTHERM. U obvodového zdiva, na rozdíl od vnitřních příček, je důležitou veličinou tepelný odpor, který zásadně ovlivňuje tepelně izolační vlastnosti Vašeho domu. V souvislosti s touto problematikou jsou zmiňovány špatné tepelně-izolační vlastnosti obyčejných vápenocementových malt. Výrobci cihelných tvárnic uvádějí, že obyčejná malta má 5x horší izolační vlastnosti než samotná tvárnice. Výrobci tuto nepříznivou vlastnost redukují několika způsoby:
- Omezením, či odstraněním použití malty pomocí cihel s perem a drážkou, nebo cihel s kapsou na maltu.
- Ložná spára může být přerušovaná, což má však negativní dopad na únosnost zdiva.
- Lze použít speciální tepelně-izolační malta.
- Nebo lze použít broušené cihly + lepicí pěnu od výrobce cihel. První řada cihel se uloží na maltové lože, abychom srovnali cihly do roviny, a další řady již lepíme lepicí pěnou, čímž vzniknou spáry s prakticky nulovou šířkou.
Svislé spáry mohou být plně promaltovány, nebo nemusí. Tradiční způsob, kdy je svislá spára plně promaltována, je obvyklý u vnitřního a vnějšího nenosného, či nosného zdiva bez zásadnějšího nároku na tepelněizolační vlastnosti. Jelikož se jedná o tradiční zdící prvky, které jsou maloformátového charakteru, je spotřeba malty i náročnost lidské práce poměrně vysoká. Standardní rozměr klasické cihly u nás je 290 x 140 x 65 mm. Nové cihlové bloky (tvárnice) jsou již přizpůsobeny větším nárokům na tepelně-izolační vlastnosti, a proto jsou speciálně tvarovány tak, aby se nemusely svislé spáry promaltovávat. Tyto bloky se ve vodorovném směru kladou k sobě na sraz, a tudíž se žádná svislá maltová spára nekoná.
Lepicí pěna a lepidlo jsou dnes nejčastěji používanými spojovacími materiály mezi jednotlivými řadami broušených keramických tvárnic. Rychlost zdění na pěnu a na lepidlo je v zásadě stejná, pouze u zdění na lepidlo je potřeba po práci nanášecí válec vyčistit. Tak, jako u jiných stavebních materiálů i zde platí zásada o dodržování předpisů uvedených na obale. Výhodou montážních pěn je například možnost zdění i při velice nízkých teplotách. Největší předností pěn a lepidel je prakticky nulová šířka ložných spár, což zabrání tepelným mostům, které vznikají u zdění na maltu.
Vazba zdiva je velice důležitý prvek, jehož význam nesmí být opomíjen. Ze statického hlediska je to nejpodstatnější vlastnost zdiva. Cihly v pilířích nebo stěnách musí být provázány tak, aby se chovaly jako jeden konstrukční celek. Přesahy spár musí být dostatečné a měly by splňovat normy, které vždy uvádí výrobce v manuálech ke svým produktům.
Malty pro zdění se dříve běžně vyráběly na stavbě z jednotlivých složek (cement, vápno, písek, voda). Tyto krásné doby bohužel minuly a nyní lobby výrobců stavebních materiálů a jejich manipulativní reklamní kampaně stavebníky nutí do všemožných variací na téma malty. Při tovární výrobě suchých maltových směsí je zajišťována stále stejná kvalita (či nekvalita) daného produktu, což je hlavním reklamním argumentem při prodeji. Malty se v zásadě dělí v tomto průmyslu na malty obyčejné a lehké. Obyčejné malty v sobě mají drcených kamenů, různých pojiv a všemožných přísad. Lehké malty, jak již název napovídá, obsahují lehké materiálové přísady, které mají za úkol snížit hmotnost a především zlepšit tepelně-izolační vlastnosti.
Zdění obvodového zdiva
Technologie zdění stěn je součástí každého manuálu od výrobce Vámi použitého zdicího materiálu. Nejdříve musíme zajistit co nejrovnější povrch, na který budeme stěnu vyzdívat. Pomocí vodováhy najdeme nejvyšší bod a od něj zbylou plochu pro zdivo vyrovnáme maltovou směsí. Tak zajistíme kvalitní výchozí situaci pro vyzdívání. Nesmíme zapomenout na jednotlivé technologické postupy stavby. Pokud začínáme zdít v podlaží, kde je kontakt se zeminou, nesmíme zapomenout položit na místo stěn vodorovnou například asfaltovou hydroizolaci. Měli bychom postupovat podle kvalitní projektové dokumentace. Pásy musí být samozřejmě širší než šířka zdiva, aby bylo možné na ně později natavit další pásy, a plochu podlaží tudíž odizolovat celou. Výrobce udává minimální rozměr na jedné straně 150 mm. Délku a výšku je nutné při zdění kontrolovat pomocí hoblované latě, na které budeme mít narýsované značky ve vzdálenosti modulu námi použitého zdícího systému.
Nejprve se osadí cihly v rozích stěn a tyto rohy se posléze spojí zednickou šňůrou na vnější straně. Maltu umísťujeme na spáru tak, aby pokryla celou její plochu. Poté pokládáme cihelné bloky do čerstvě nanesené malty blok po bloku podél vodící zednické šňůry. Bloky jsou tvarovány v tom smyslu, aby pera a drážky suplovaly roli šablony. Bloky k sobě umístíme na sraz, aby se v místech vertikálních spár dotýkaly. Umístění cihelných bloků kontrolujeme a upravujeme pomocí vodováhy a gumové palice. Velmi důležité je, aby přesah cihelných bloků přes hranu základu, nebo stropní desky byl max. 1/6 tloušťky zdiva. Po položení cihel a jejich dorovnání se zednickou lžící stáhne přebytečná malta, která vyteče ze spár. Vzniknuvší kapsy ve svislých spárách je třeba vyplnit až po okraj maltou. Předtím, než začnete zdít další vrstvu, je nutné zdivo navlhčit. Konzistence malty musí být taková, aby nezatékala do svislých pórů v tvárnicích. Při dalších vrstvách postupujte stejně a nezapomeňte v průběhu zdění kontrolovat jednotnou výšku vrstev pomocí latí a vodováhy. Asi na každé stavbě je nutné jednotlivé dílce občas řezat. K tomuto účelu slouží stolní okružní pily, ruční úhlové brusky obecně známé pod pojmem „flexa“, nebo ruční pily na cihly.
KNIHA STAVBA DOMU SVÉPOMOCÍ VÁS NAUČÍ:
• Jak postupovat krok za krokem od výběru parcely, přes úřady až po finální práce na domě.
• Jak se zorientovat v nabídce, srovnat ceny a získat dostatečný přehled o stavebních materiálech.
• Pomocí názorných obrázků a fotek pochopit jednotlivé stavební etapy.
• Jaké jsou základní zásady při navrhování, což Vás připraví na spolupráci s projektantem.
• Jak napravit základní poruchy stavby.
• …a mnoho dalšího.
