Následujícíčlánek je o tradičních stropních konstrukcích, protože před každým zásahem do stávající konstrukce je vhodná znalost starých stavebních postupů a skladeb materiálů. Kvůli neznalosti stavebních materiálů a konstrukcí dochází často k zbytečně necitlivým stavebním zásahům. Dřevěné parkety se v minulosti například potahovaly neprodyšným linem, které způsobovalo následné hnití spodních vrstev. Venkovní fasády se nahazovaly betonem a zdivo přestalo „dýchat“ a začalo uvnitř stěn rychlým tempem degradovat. Stará dřevěná okna se vyměňovala za esteticky pokleslé náhrady. To se samozřejmě děje i dnes a jedním z cílů tohoto článku je na tyto nevhodné postupy upozornit.
Nejčastější závady dřevěných konstrukcí jsou způsobené vodou, která zatéká do stropní konstrukce nebo v ní kondenzuje. Může to být kvůli netěsnosti krytiny, poruchou na potrubí, zatékáním vody pod podlahu, kondenzací vodních par v konstrukci, stykem stropu s vlhkým zdivem atd. Následkem je hnití dřevěných částí, které je nejmarkantnější ve zhlaví stropních trámů. Zhlaví je část trámu uložená ve stěně. Dochází zde k bezprostřednímu kontaktu s jiným materiálem, a proto bývá tato část trámové konstrukce nejnáchylnější.
Dříve se stropní trámy navrhovaly na základě zkušeností stavitele. Dnes by měl být součástí návrhu stropu také statický výpočet, který jasně definuje dimenze trámů a v jakých osových vzdálenostech mají být kladeny. Existují různé druhy zatížení, na základě jejich maximálních hodnot statik určí potřebné dimenze. Nejmohutnější trámy jsou například v objektech bývalých sýpek, kde se počítalo s velkými objemy skladované úrody.
Poruchy stropních konstrukcí a jejich řešení
Poruchy stropních konstrukcí jsou obvykle způsobeny kombinací mnoha faktorů, z nichž drtivá většina bývá spojena se zanedbanou údržbou objektu. Vlivem zanedbané údržby dochází k zatékání do stropů, sedání základových konstrukcí, to zapříčiňuje změny působících sil v konstrukci. Dalším hojně se vyskytujícím faktorem jsou konstrukční vady způsobené chybným návrhem nebo špatně zvolenými materiály.
U staveb, které jsou pod ochranou památkářů, je nutné řešení rekonstrukce průběžně konzultovat, aby tak nedošlo k destrukci historicky cenných pozůstatků. Při rekonstrukci historicky cenných objektů zpravidla kooperují stavební inženýr, architekt, památkář, restaurátor a statik.
Odstranění příčin poruch
Odstranění zvýšené vlhkosti konstrukce výrazně omezí vhodné podmínky pro dřevokazný hmyz a houby. Při likvidaci vlhkosti lze postupovat od zlepšení hydroizolace a provětrání vzduchově málo přístupných míst přes zaměření se na minimalizaci kondenzačního jevu v konstrukci, například vhodným rekonstrukčním návrhem, až po následnou precizní opravu střešního pláště.
- K zastavení hnijících procesů v poškozených dřevěných prvcích dojde až po důkladném vysušení dřeva. Toho docílíme zamezením zatékání do konstrukce a snížením celkové vzdušné vlhkosti.
- Biotické škůdce z velké části odstraníme omezením jejich podmínek k životu a také vhodně zvolenými sterilizačními prostředky. Nesmíme zapomenout ošetřit také okolí napadené konstrukce.
- Pro zastavení další degradace poškozených i zdravých dřevěných prvků můžeme použít různé preventivní přípravky na přírodní (fermež, dehet, býčí krev) nebo chemické bázi (biocidy).
- Staticky nevyhovující konstrukce lze vyztužit přídavnými podporami a jinými konstrukčními prvky
Zpevňování dřevěných konstrukcí
Dřevěné konstrukce zpravidla opravujeme tehdy, je-li oslabena v důsledku poruch jejich vnitřní únosnost nebo pokud na ně budou v důsledku nové rekonstrukce kladeny vyšší nároky.
- Příložkováním zesílíme konstrukční dřevěné prvky a tím docílíme větší únosnosti a menších průhybů opravených prvků. K příložkování se většinou používají dřevěné prvky (hranoly, fošny, desky na bázi dřeva, prkna), nebo ocelové prvky (desky, různé válcované profily). U prvků namáhaných na ohyb je vhodné příložku umístit na vrchní, či spodní hranu trámu, tj. zvýšit jeho konstrukční výšku. To je však někdy konstrukčně nevhodné, neboť svrchu nám v tom brání skladba podlahy a zespodu například podhled. Jako spojovací materiál se používají nosné hřeby a vruty, nebo hmoždíky (typ Bulldog). Ocelové prvky se kotví k dřevěnému trámu pomocí svorníků. Ocelové příložky jsou vhodné v lokalitách, kde hrozí stálá vlhkost (vlhké zdivo). Jejich výhodou je imunnost vůči houbám a hmyzu, ale hrozí zde koroze. Proto je nezbytně nutné ocelový nosník nejdříve opatřit ochranou proti korozi, pokovit ho nebo zhotovit z nerezové oceli.
- Ocelovými konzolami lze docílit obnovení konstrukčních vlastností dřevěných trámů. Před započetím statických zásahů do konstrukce je nutné nejdříve místo pečlivě podepřít a celkově zajistit konstrukci proti pohybu. Jedná se o nastavení degradovaných zhlaví trámů. Silně poškozené zhlaví se odřízne a nový konec trámu se ošetří proti biologickým škůdcům. Zdravý ošetřený konec trámu se zasune do připravené konzoly a svorníky se s konzolou spojí. K dosažení optimálního spolupůsobení sil se konec konzoly do zdiva zabetonuje. Konzola není esteticky vhodným řešením v případě, že jsou trámy v objektu pohledové. Pro takovou situaci se používají monolitní ocelové konzoly. Ty jsou vymyšlené tak, aby z interiéru nebyly vidět a tím nerušily celistvost stropního podhledu. Konzola je do trámu podélně zaříznutá a chybějící části rekonstruovaného trámu jsou doplněny dřevěnými vložkami, plnícími pouze estetickou funkci.
- Protézování je metoda, která je esteticky nejhodnotnější a v památkové péči hojně prosazovaná. Je jednou z nejstarších a nejlogičtějších metod opravování dřevěných konstrukčních prvků. Při protézování se doplňuje poškozený prvek do své původní podoby pomocí tesařských spojů. Používá se obvykle stejný materiál (stejný druh dřeva, napodobená patina) a původní spojovací prvky (dřevěné kolíky, kované skoby atd.). Při rekonstrukci dřevěného prvku do své původní podoby se používá mnoho tesařských spojů, především plátování. V částech, které jsou více namáhané na ohyb a tah, se doporučuje vložit mezi původní prvek a protézu hmoždíky typu Bulldog, které významně zvýší tuhost spoje. Nově rekonstruovaný dřevěný prvek má často velice podobné vlastnosti jako prvek původní. V případě, kdy se tesařský spoj doplní o epoxidové nebo jiné vhodné lepidlo, jsou výsledné vlastnosti prvku prakticky shodné s původními vlastnostmi.
- Plombování dřevěných prvků je převážně úprava estetická, která má někdy také za úkol zvýšení tlakové pevnosti celku. Plombují se lokálně degradované části, štěrbiny či dutiny vzniklé stárnutím a užíváním konstrukce. Před aplikací samotné plomby je nutné místo pečlivě zbavit shnilých částic vyřezáním, vydlabáním atd. Při plombování by se mělo používat správné lepidlo (kostní klih, disperzní lepidla, epoxid).
Při výběru plomby je vhodné použít stejný typ dřeva kvůli jeho estetickým a také mechanickým vlastnostem. Plomba se umísťuje tak, aby směr a hustota letokruhů byla co nejpodobnější rekonstruovanému prvku a vložený materiál tak správně spolupůsobil se svým okolím. Proto se doporučuje plomby vyrábět ze starších materiálů s podobnými vlastnostmi.
Nepravidelně poničený dřevěný prvek se opravuje pomocí kombinace tmelu, lepidla a dřeva. Plombováním lze také nahradit samotné zhlaví trámu. Plomba se v plátovém spoji propojí ocelovými svorníky nebo kolíky z kvalitního, například dubového dřeva.
- Syntetické polymery zpevňují degradované dřevo a mají využití především při konzervování cenných historických artefaktů. Dříve se místo těchto chemických konzervantů používal například včelí vosk, pryskyřice, šelak, kostní klih a jiné látky na přírodní bázi. Tyto roztoky se aplikují pomocí injektáží, nátěrů či postřiků. Před aplikací syntetických látek na historicky cenné povrchy je nutná konzultace s odborníky.
Poruchy železobetonových stropních konstrukcí a jejich řešení
U železobetonových konstrukcí jsou nejčastější příčinou poruch dotvarování konstrukce v důsledku změny napětí v konstrukci nebo smršťování, způsobené změnou teplotních poměrů. Další faktory jsou podobné jako u konstrukcí dřevěných: vlhkost a zatékání do konstrukce, změna základových poměrů a s ní související změny napětí nebo chybný návrh konstrukce, ve které byla poddimenzována hustota výztuže či navrženo její špatné umístění.
Hlavní vady a poruchy ztvrdlého betonu
- malá pevnost
- nevyhovující vodotěsnost
- nedostatečná mrazuvzdornost
- nedostatečné krytí výztuže
- vznik trhlin
Opravy železobetonových stropů
Porušená místa lze lokálně vyspravit stříkanou betonovou směsí nebo nanášeným betonem. Před samotným nanášením je důležité dbát na to, aby byl povrch zdrsněn a následně důkladně očištěn, aby došlo ke kvalitnímu propojení starého a nového betonu. Další formou opravy je injektáž trhlin nebo dodatečná výztuž ve formě různých stehů.
Celkové zesílení železobetonové desky se provádí tzv. nadbetonováním, tj. zvětšením tloušťky konstrukce. Před nadbetonováním je nutné povrch zdrsnit a aplikovat železné trny, které obě konstrukce propojí. Nejlepšího spolupůsobení desek lze však docílit pouze kombinací speciálních kotevních prvků, hřebů, aplikací epoxidových pryskyřic a přivařením samotné výztuže nově navržené desky.
Poruchy keramických stropů a jejich řešení
Hlavní příčinou poruch keramických stropů bývá špatně zpracovaný návrh stropu. To znamená přesný návrh dodatečné ocelové výztuže, specifikace betonové směsi, vyřešené konstrukční detaily atd. Stavbě každého keramického stropu předchází důkladný statický výpočet a s ním spojený optimalizovaný návrh. Statik ve spolupráci s hlavním architektem projektu navrhne strop na konkrétní užitné zatížení. Jiné užitné zatížení mají vytížené skladové prostory, střecha nebo obytná část bytu.
Statikem vyřešené detaily se týkají především:
- kotvení schodiště
- otvor pro komínové těleso
- zesílení výztuže pod příčkami
- návrh průvlaku
V některých případech lze přistoupit také k výměně jednotlivých keramických vložek. Při tomto postupu rekonstrukce je nutné, aby byly staticky zajištěny nosníky proti pohybu. Dalšího celkového zesílení konstrukce docílíme nadbetonováním desky, stejně jako u monolitických železobetonových stropů. U všech těchto zásahů, kdy nějakým způsobem zásadně měníme statické poměry v konstrukci, musíme postupovat podle odborníkem předem navrženého a schváleného postupu. Amatérské zásahy mohou mít katastrofické následky.
Zajímá Vás oprava různých typů stropů a chcete se dozvědět více?
Chcete při rekonstrukci udělat co nejméně chyb?
Pro Vás jsme napsali knihu , která Vám usnadní rekonstrukci domu.