Rekonstrukce bytu často zahrnuje nejen estetické úpravy, ale také technicky náročnější zásahy, jako je například výměna podlahové konstrukce. Správně zvolená podlaha je klíčovým prvkem komfortu a funkčnosti bydlení. Při renovaci podlahy je třeba zohlednit několik důležitých faktorů, od typu stavby až po specifické potřeby prostoru.
Když už se do tohoto kroku pouštíte, je záhodno udělat rekonstrukci podlahy z gruntu. Rekonstrukce podlahy v bytě je náročný úkol, který zahrnuje nejen estetické zlepšení, ale také technické úpravy, zajišťující dlouhodobou funkčnost a bezpečnost. Při rekonstrukci podlahy vycházejte ze stavební struktury objektu, zvolte vhodné materiály a dodržte správné technologické postupy.
V prvním kroku, kterým začíná jakákoli rekonstrukce, je nutné vyhodnocení stávajícího stavu podlahy. Posuzovat budete stav stávající podlahové krytiny – pokud je podlaha pokrytá parketami, dlažbou nebo linoleem, je třeba rozhodnout, zda bude nutné tuto vrstvu odstranit nebo ji lze renovovat. Pokud se rozhodnete pro její výměnu, pomocí nivelačního přístroje zkontroluje rovinnost stávající podlahy – je podlaha v jedné rovině nebo je křivá a deformovaná? S nerovností podlah se setkáváme především ve starších bytových domech.
Když se budete při rekonstrukci hlouběji zabývat úpravou skladby podlahy, začněte důkladným odstraněním starých vrstev krytin. Mnohdy docházelo ke zjednodušování práce a krytiny se na sebe vrstvily – při rekonstrukci bytu v domě starém sto let snadno objevíte i 3 vrstvy podlahových krytin – linoleum, dlažba a původní teraco. Odstraněním všech vrstev získáte základ, který lze dále upravit.
V případě nerovností v podlaze je důležité použít roznášecí vrstvu například vyronávací betonové mazaniny, plochu vyrovnat OSB deskami nebo v případě dřevěných podlah na roštu je možné vyměnit podkladní konstrukci.
Se zvyšujícími se nároky na soudobé bydlení, soukromí a příjemný osobní prostor roste i touha do podhlahové konstrukce umístit i tepelnou a zvukovou izolaci podlahy. Tepelná izolace zabrání tepelným ztrátám a zlepší energetickou účinnost budovy. Zvuková izolace je zase klíčová v bytových domech, aby nedocházelo k přenosu kročejového hluku.
Skladba podlahy
Jednotlivé vrstvy podlahy musí odpovídat nejen estetickým a uživatelským požadavkům, ale zároveň musí splňovat i technické normy a další specifikace.
Nosná vrstva – ta je tvořena nejčastěji betonovu deskou nebo dřevenými trámy, při rekonstrukci bytu do ní zasahovat s velkou pravděpodobností nebudete.
Izolační vrstva – pro navýšení uživatelské pohody je vhodné do skladby podlahy zařadit i tepelné a zvukové izolanty jako jsou minirální vata, polystyren nebo izolační desky. U bytů, které jsou umístěny hned v přízemí či nad sklepy, vřele doporučujeme zakomponovat tepelnou izolaci, která zvýší uživatelský komfort a zmírní “zimu od podlahy”. V bytech v následujících patrech oceníte akustické izolaci ať už pro odclonění hluku od sousedů nebo zmírnění hluku z vašeho bytu. S problémem přenášení hluku podlahou se setkáváme jak ve starších dome, tak i v novostavbách, kde tato izolace nebyla použita. V případě, že nebudete tuto vrstvu přidávat nebo zasahovat do jiných vrstev než do podlahové krytiny, lze izolační vrstvy dodat právě v rámci podlahové krytiny, mnozí výrobci například vinylových a lamelových dílců s touto problematikou počítají a do svých výrobků implementují izolační vrstvy, které pomáhají zlepšit vlastnosti podlahy.
Vyrovnávací vrstva – ta zajišťuje rovinnost podlahy, nejčastěji se používá betonová mazanina nebo přesnější samonivelační anhydritová stěrka. Setkat se můžeme i se suchým procesem, kdy jako roznášecí vrstvu používáme OSB desky. V případě, že máte v plánu instalovat podlahové vytápění, vkládají se jeho komponenty právě do betonové roznášecí vrtsvy. Před instalací podlahového vytápění doporučujeme věnovat pozornost i následné podlahové krytině, vhodná je dlažba, vinyl, lamelové dílce,… naopak dřevěná podlaha teplo od podlahy více tlumí a není tedy příliš vhodná pro použití podlahového topení.
Podlahová krytina – výběr materiálů je velmi široký a co se týče variant dekorů, téměř nekonečný. Při výběru zvažte především uživatelské vlastnosti, typ místnosti a následně estetické hledisko. Nejčastěji se setkáváme s laminátovou nebo dřevěnou “plovoucí podlahou”, dlažbou, vinylovou podlahou, parketami či stěrkami.
Přehled běžných typů podlahových krytin:
Než se pustíte do samotné konstrukce, je třeba rozhodnout, jaký typ podlahy bude pro daný prostor nejvhodnější. Mezi nejčastěji používané typy patří:
Dlažba – Ideální volba pro místa s vysokým zatížením a potřebu snadné údržby.
Plovoucí podlahy – Lamely nebo dřevěné desky, které nejsou pevně připevněné k podkladu, což umožňuje snadnou instalaci a případnou demontáž.
Lepené podlahy – Vyžadují přímé nalepení na podklad. Poskytují větší stabilitu, ale jejich instalace je náročnější.
Vinyl – Odolný materiál, který je vhodný do prostor s vysokou vlhkostí, jako jsou koupelny nebo kuchyně.
Před instalací finální vrtsvy podlahy- podlahové krytiny- je důležité mít perfektně připravenou podkladní vrstvu, aby aplikace podlahy proběhla bez větších komplikací. V místnostech vystavených vlhkosti – koupelně, prádelně případně i v kuchyni nezapomeňte aplikovat hydroizolaci. Je nezbytná k zabránění průniku vlhkosti do spodních vrstev podlahy. Nejčastěji se používají tekuté hydroizolační nátěry nebo fólie, které se aplikují před pokládkou finální vrstvy, ideálně s přesahem na stěny cca 10 cm po celém obvodu.
Po instalaci nové podlahy následují dokončovací práce, která zahrnuje lakování, olejování nebo voskování u dřevěných podlah, případně aplikaci ochranných nátěrů u jiných materiálů.
Obvykle po celém obvodu místnosti instalujeme podlahové lišty nebo sokly. Lišty nejen zakryjí drobné mezery mezi podlahovou krytinou a stěnou, ale také chrání výmalbu stěny ve styku s podlahou, kde může dojít k opakovanému poškození při vytírání a vysávání podlahy.
