Chcete-li získat přehled o možných konstrukčních variantách dřevostaveb, pak je tento článek určen právě Vám. Napsali jsme také knihu Dřevostavba svépomocí, kterou si lze ZDE objednat.
Nejvýše položenou konstrukcí dřevostavby je střecha a její nosná složka – krov. Krovy u současných dřevostaveb jsou velice obšírným tématem, které nelze bezezbytku shrnout v jednom jediném článku. Proto průběžně zveřejňujeme jednotlivé články týkající se detailnějších aspektů této problematiky. Je jím například stavba pultové střechy, konstrukce střechy nebo detaily krovu. Nejvíce informací jsme shrnuli v našich publikacích Dřevostavba svépomocí a Jak postavit malý dům. Před tím než se pustíte do stavby jakéhokoliv domu doporučujeme vám se v problematice stavby domu svépomocí patřičně vzdělat. Mělo by vám to ušetřit mnoho času, práce a v konečném výsledku především financí.
Následující obrázek přehledně znázorňuje hlavní prvky, které v konstrukci krovu najdeme. Posupujeme-li z exteriéru do interiéru jsou jimi střešní krytinam, závěsné latě, kontralatě, pojistná hydroizolace, nosná konstrukce tvořená převážně krokvemi vyplněná tepelnou izolací, parozábrana, montážní latě a SDK podhled / interiérové obložení.
Na následujícím obrázku máme například znázorněnou typickou konstrukci mansardové střechy v rámci sloupkového systému. Používají se zde subtilní profily v krátkých roztečích, které jsou mezi sebou kotveny především ocelovými truhlářskými spojkami. Celá konstrukce je ztužena některým deskovým materiálem kterým může být jak OSB deska tak i například dražší překližka. Krov bývá doplněn o některý z mnoha druhů střešních vikýřů.
Krovové systémy lehkých dřevostaveb mají trochu odlišnou podobu od těch, které známe u klasických českých zděných domů. Vyznačují se především krátkými osovými vzdálenostmi mezi jednotlivými krokvemi a jejich profily, které jsou zpravidla stejné jako profily sloupků u obvodových stěn- tj. 100 x 50, nebo 150 x 50. U rozponů do cca 14 m si vystačíme s konstrukčními principy znázorněnými na obrázku. Krokve jsou ukládány na zdvojený rámový vazník stěny, který bychom u klasické např. hambalkové krovové soustavy nazvali pozednicí. Místo uložení na vazník by mělo v ideálním případě lícovat se sloupkem stěny. K uloženým krokvím jsou napojeny stropnice pochozího půdního patra, nebo pouze stropnice vynášející podhled. Zavětrování střechy je řešeno stejně jako u stěn- bedněním z desek ze zvoleného materiálu. V našem prostředí jsou to nejčastěji OSB desky tl. 22 mm. V případě, že v návrhu bednění desek není, tak musí být prostorová tuhost konstrukce zajištěna jinak- např. zavětrovacími ocelovými pásky. Dalšími důležitými konstrukčními prvky krovu jsou hřebenová (vrcholová) vaznice a kleštiny.
Konstrukce ploché střechy není u dřevostaveb něčím neobvyklým. Prakticky každá plochá střecha je mírně skloněná tak, aby byl zajištěn plynulý odvod srážkové vody. Na podobném principu jako plochá střecha funguje střecha pultová, která je v návrzích dřevostaveb hojně zastoupena. U všech typů střech a u těch s minimálním sklonem především, je nutné dbát na precizní provedení hydroizolace. V průběhu montáže hydroizolace si zpracování jednotlivých detailů pečlivě dokumentujte, abyste mohli v případě nutnosti slabá místa zpětně identifikovat.
Objednejte si ZDE e-knihu Dřevostavba svépomocí a získejte přehled, který Vás posune zas o krůček blíže Vašemu snu!
Pro ty, kteří se poohlíží po ekonomicky velice dostupném, skromném ale vlastním bydlení, jsme napsali tuto knihu:
